Magii nemůže studovat každý, to je známo. Byť se talent na ni může dědit a je různě rozložen i v rámci jednotlivých ras, obvykle se nadání pro její ovládání vyskytne, často na truc rodičům, v úplně nemagických rodinách.
Před založením Ateranského společenství
Mágové většiny ras se až do minulého století v podstatě nijak neorganizovali. Dle legend měli vznešení elfové mnoho magických škol a akademií, ale jejich skvostné říše jsou téměř pryč a z velkých center magického vědění zbyly jen úzké kruhy mágů a jejich učedníků. Magie se tak předávala jako řemeslo z mistra na učedníka. Většina mágů se věnovala svému bádání pod ochranou místního vládce, popř. krále. Někteří mágové žili ve městech, živíce se nejčastěji prodejem očarovaných předmětů, odeklínáním nemotorných tupců, co lezli Ježibabě do zelí, nebo věštěním budoucnosti pro bohaté měšťanstvo. Další pak dali přednost naprostému odříznutí od světa a obývali daleké věže v nepřístupném terénu. Tento typ svobodných mágů pak byl zvláště náchylný na to přeměnit svoji věž i její široké okolí v horším případě na mrtvou pustinu, v lepším případě třeba v perníkový les, či dočista zmizet beze stopy z povrchu zemského.
Přestože byli mágové v zásadě neorganizovaná pakáž, i mezi nimi se našli příznivci různých myšlenkových směrů a nevyhraněných škol magie a postupů výuky. Obvykle se tyto kruhy vzdělanců pohybovaly okolo královských dvorů. Jeden z významných se nacházel například u dvora krále Dračí říše. Kromě těchto v podstatě neškodných center vzdělanců, kteří distingovaně (ať už to slovo znamená cokoli) debatovali o složitých problémech magie a existence, zásadně při tom pojídajíce sýr a uzeniny, existují o poznání organizačně schopnější kulty, které často působí v ilegalitě. Většinou z nich slušný mág v zásadě pohrdá, neboť tyto kulty nezřídka kombinují fanatickou víru v nějakého boha a magii, což obvykle nedopadá dobře.
Založení Ateranské univerzity a Společenství
Série magických katastrof zesílila na mágy tlak, aby konečně začali více řešit jednak výuku magie, jednak různé magické renegáty a nelegální kulty. Hrozilo, že pokud se nic nestane, prostí lidé v mnoha zemích (a někde i za podpory panovníků) mágy postaví na hranici. Nakonec je ale k činu přiměla nečekaná událost: velevážená vévodkyně Fruktilda své malé Ateranské vévodství odkázala neexistujícímu magickému společenství. Mágové se proto roku 172 dračího letopočtu sjeli do města, aby takové společenství založili.
Bylo o co stát. Malé město i se zázemím v podobě několika vesnic a dolů dokázalo poskytnout mágům pevnou oporu. Jak se zjistilo, Ateran navíc ležel na křižovatce magických siločar, takže se jednalo o ideální místo pro studium magie. Pod samotným palácem (nyní univerzitou) navíc začínal nekonečný labyrint různých magických jeskyní plných zvláštních úkazů, zřídel, anomálií i teleportů.
Na prvním sněmu se mágové dohodli, že vznikne tzv. Magické společenství (známé také jako Ateranské společenství nebo jen Společenství s velkým S). Protože na zasedání byli i mágové, kteří se živili právničinou či se zajímali o teorie politiky, má společenství oddělenou moc výkonnou, zákonodárnou a soudní. V čele Společenství stojí sedmičlenná rada, přičemž každý radní ve funkci setrvává sedm let a každý rok se obměňuje jeden člen. Ta má moc výkonnou a ze svého středu volí také správce města a předsedajícího kancléře. Zákonodárným orgánem se stal sněm, na kterém mohou hlasovat všichni mistři a arcimágové (ostatní mágové mohou přihlížet). A protože mezi zakládajícími mágy byli milovníci demokracie, soudní moc drží tříčlenný soudní senát, který své jednání zahajuje provoláním „Já jsem senát.“ Jeho členové se taktéž obměňují jeden každý rok.
Členové senátu i rady byli v prvních letech vybíráni posvátným losováním, tedy pomocí ateranského magilosa (tento systém výběru se použil již na prvním sněmu v roce 172 d. l.). V současnosti se již pro výběr radních a senátorů tento způsob nepoužívá, protože magilos podobným způsobem vybírá ještě arcimágy a mistry a bylo rozhodnuto, že by byl přetížen. Obojí tedy volí sněm.
Role Společenství ve světě
V prvním století existence se podařilo Společenství postupně absorbovat různé kruhy učenců u královských dvorů. Na základě smluv s panovníky obvykle panovníci svěřili mágy ve věcech magických pod dohled Společenství. Za to získali garanci jejich vzdělání a přislíbenou pomoc v případě magických katastrof či nutnosti vyšetřování magických zločinů.
V současnosti je Společenství tvořeno Ateranskou univerzitou, v níž žije čarodějů, kteří vzdělávají další magické generace, ale také mnoha učeneckými kruhy v různých zemích. Mistři a arcimágové se v Ateranu sjíždí na pravidelné sněmy. Většina radních a členů soudního senátu také žije ve městě. Někteří mágové, například ti, kteří ještě pamatují slavné časy říší vznešených elfů, se stále hlásí i k dalším magickým organizacím, je nicméně nesporné, že Ateranské společenství se stalo na poli mágů i čar v podstatě univerzální autoritou.
Jak funguje Ateranská univerzita
Magické společenství je s Ateranskou univerzitou velmi silně spjato. Drtivá většina členů Magického společenství studovala právě v Ateranu. Při zakládání společenství bylo rozhodnuto, že vznikající Rada Sedmi, která jej řídí, bude zároveň vést i univerzitu. Jejími hlavními představiteli je tedy Rada v čele s kancléřem.
Brzy po založení společenství a univerzity ale začalo být jasné, že je nešikovné, aby celá rada nejen řídila politiku malého magistánu, ale navíc ještě společně vedla školu. Radní proto mezi sebou vybírají děkany, tedy správce tří ateranských fakult. Jsou to Fakulta obecné magie, Fakulta elementární magie a Fakulta alchymie a přírodních věd.
Ateranská univerzita je největší svého druhu na světě. Protože čarodějové obvykle chtějí mít svůj vlastní píseček, o který se starají, a již z povahy toho, že milují zaklínadla, také milují různé tituly a pečlivě si je střeží, mají jednotlivé fakulty často nepřehlednou strukturu. Děkan v praxi tolik věcí nerozhoduje, na studium mají největší vliv vedoucí různých kateder, ústavů, kabinetů a seminářů. Pod některé navíc spadají i ryze nevědecké instituce, jako je například Univerzitní pohřební služba (pod Katedrou magie smrti), Ateranský lazaret atd. V celé šílené struktuře se vyznají ani ne tak nejmocnější mágové, jako spíše různí hnidopiši.