Dlouhověcí a krásní elfové jsou převážně obyvatelé lesních říší. Elfové si udrželi největší povědomí o mystických silách našeho světa. Lesní elfové pak k magii přistupují stylem, který ostatním rasám může být cizí pro snahu o harmonii s přírodou. Poznávacím znamením jsou jejich špičaté uši.
Nezakládají a nikdy nezakládali rozsáhlé říše ani žádná velkoměsta. Jejich primárním zdrojem obživy je lov ve stínech stromů, ale přes svou údajně lehkomyslnou povahu mají díky dlouhověkému soužití s větvíky neobvyklé porozumění řádu a rovnováhy přírody, pročež nikdy neberou více než dávají. Lesní elfové žijící v Říčních zemích jsou národem milujícím sborové folklórní zpěvy, tanec, mímus a hostiny pod hvězdným nebem a korunami stromů. Je pro ně stále zásadní rod, který řídí šaman/ka vybíraný/á hned při narození a tato funkce jim zůstává až do smrti. Šamanská hodnost však pro lesní elfy nepředstavuje prorocké schopnosti, nýbrž neustálou komunikaci s přírodou i s okolními rody, je to funkce duchovní i diplomatická a především umělecká, neboť šaman musí ovládat všechna tři umění: tanec, zpěv a hudbu. Má také léčitelské vzdělání, za to však nikdy nesmí lovit. Přes svou roztříštěnost jsou lesní elfové národem přátelským a stále dodržují nespočet svátků a slavností, při nichž putují po sídlištích ostatních rodů, navštěvují se navzájem a slaví. Dnes žijí převážně v Říčních zemích.
Stejně velkou populaci tohoto roztříštěného národa dnes nacházíme již jen na západě v Divočině. Tito elfové se však liší od oněch z Říčních zemí jak svou kulturou, tak i řečí. Jde pravděpodobně o původní elfí kmen, který se jako jeden z mála nesmísil s ostatními kmeny a který po elfí assimilaci magie zcela opustil sídliště elfů na východě. O těchto elfech toho nevíme zdaleka tolik, neboť výzkum ztěžuje kočovný způsob života tohoto lidu. Ten si nejspíše zachovali ještě z archaických dob. Lesní elfové ze západu totiž neustále křižují v malých (nejspíše rodových) skupinách Divočinu, a činí tak tiše, za tmy a ve stínech, takže jen postřehnout je je pro necvičené oko velice obtížné. Rovněž se jedná o národ velmi uzavřený a nevyzpytatelný, až záhadný. Jednotlivé rody se při tom od sebe zásadně liší. Ve svých zvyklostech jsou nejspíše velmi konzervativní. Dokonce natolik, že prý nikdy nepřijali magii vznešených elfů, ale udržují jakousi primitivní formu magie nabytou skrze učení předků. Převážně užívají magii měsíce, života, ale i smrti a existují (nepodložené) domněnky o jejich primitivním užívání samotné magie stínu. Možná i proto jim jejich příbuzní z východu i vznešení elfové hanlivě přezdívají temní elfové.
Jména: Můžete se inspirovat u Tolkienových elfů a u jeho jazyka sindarštiny (ale nekopírujte nám Legolase atd.). Elfí jména častěji obsahují hlásky a, e, i, l, m, n, v, f, p (ale není to podmínkou). Tradice českého fantasy připouští příjmení jak ve fiktivním jazyce, tak česká, tak anglická. Stejně my.
-1 cena kouzel magie života, nebo -1 cena kouzel magie slunce